kaligrafie
Kalifrafie jako taková není pouze doménou Japonska. Je rozšířena téměř ve všech zemích Dálného východu, zejména v Číně. Není dobré, abyste kaligrafii zaměňovali za něco jako krasopis. Je to něco víc, je to jeden ze směrů lidských umění, které si získolo mnoho obdivovatelů. Na Západě se často kaligrafie spojovala s odnoží budhhismu, se Zenem. Ale ve skutečnosti to nemusí mít žádnou souvislost.
V Japonsku se tímto uměním zabývájí desetitisíce uchazečů a stale jich přibývá. Popularitu si umění kaligrafie získává i za hranicemi Japonska a to téměř po celém světě. Česká republika samozřejmě není vyjímkou. Z vlastní zkušenosti vím, že lidí, kteří projevují zájem o tuto činnost, je poměrně mnoho.
V Japonsku se konají v Tokiu a i v jiných městech soutěěže ve tvorbě kaligrafií. Často jsou tyto soutěže pořádány při příležitosti oslav Nového roku. Kaligrafie je jakýmsi obrazem jeho tvůrce u které se obzvlášť cení uvolněný rukopis.
Sóke Masáki Hacumi (Budžinkan Dódžó) při tvorbě kaligrafií
Pro psaní se využívají štětce a tuš. Tuž se předem připravuje velmi pečlivým třením tušového kamene. Tato činnost by se také dala přirovnat k jakémusi obřadu, který je přípravou k dobrému duševnímu rozpoložení tvůrce.
Samotné kreslení vyžaduje mít za sebou mnoho perné práce, aby ruka získala potřebnou lehkost a dovednost. Student kaligrafie musí léta cvičit, aby získal takový stupeň dovednosti.
Texty kaligrafií se zásadně píší ve sloupcích shora dolů, to umožňuje vzájemné spojování jednotlivých znaků v takměř jeden pohyb, jednu čáru. Když jsme již narazili na kaligrafické písmo je nutno připomenout, že se k tvorbě používají kandži (znaky) případně i písmena hiragany. Katakana jako taková se při kreslení kaligrafií nepoužívá.
Kaligrafie Kjó od Sóke Hacumiho
Základem pro každého studenta je zvládnutí základních druhů písma, jimiž jsou:
Kaišó - základní druh písma
Gjóšó - běžný druh písma
Sóšó - trávový druh písma (toto je v podstatě již kaligrafická záležitost)